VRT terminál Hranice na Moravě
Návrh nového terminálu v Hranicích na Moravě pro Správu železnic a město Hranice vzešel z architektonické soutěže a je nyní v koordinaci se všemi aktéry a hlavním projektantem úseku VRT, firmou Afry, vypracováván do dalších stupňů projektových dokumentací.
Z Hranic do světa
Nově vznikající terminál VRT v Hranicích skýtá aktivační potenciál pro převážně výrobní a skladové areály v blízkém okolí terminálu a pro samotné město Hranice. I přes brownfieldový charakter je vidět produkce firem, dřevozpracujícího a stavebního průmyslu v širším okolí atd. Vidíme smysl v posílení Hranic jako města pro práci, bydlení, blízkou rekreaci, komerci a průmysl 21.století, jak ji definuje programová koncepce města. Díky rychlejší dostupnosti se blízké okolí stane středobodem Moravy do světa a lze tak pozitivně rozvinout klady místa a dále rozvíjet potenciály Hranic.
Návrh objektu nástupišť, podchodu, mezi dráhou stojícího objektu odbavovací haly s výraznou transparentní lucernou, viaduktu, zastřešení autobusového terminálu a s tím souvisejících objektů parkingu je jednoduchou sérií samostatných, spolu souvisejících, či přímo na sebe navazujících staveb, které lze samostatně realizovat a případně provozovat. Každá stojí sama o sobě, dohromady však vytvoří celek, potažmo soubor staveb, který nově jasně definuje aktuálně neuspokojivé okolí nádraží a autobusového terminálu a může být iniciační stavbou pro pozitivní rozvoj blízkého okolí nově vznikající vysokorychlostní železniční trati.
Ideové řešení: “Nejen se dopravit, ale zažívat prostor”
Architektonická teze návrhu spočívá v konstatování, že navrhnout kvalitní dopravní objekt spočívá sice primárně v utilitárnosti, jednoduchosti a funkčnosti řešení, avšak přidaná hodnota navržených objektů nástupišť, odbavovací haly a střechy autobusového terminálu si klade za cíl nejen splnit svůj účel, ale nechat návštěvníka a kolemjdoucího zažívat pravou podstatu architektury. Prostor.
Člověk přichází z města, podejde pod střechou autobusového nádraží pod širým nebem a mezi jeho zelenými ostrůvky. Vstoupí do viaduktu a veden symbolem kopule, potažmo střechy je vtažen dále do převýšené vstupní haly obklopen světlem. Průsvitná lucerna střechy vstupní haly mění její atmosféru, její teplotu a světlost, dle denní doby a ročního období. Prostorným průchodem pokračuje člověk dále na nástupiště opět ke střechám, kde kryt před neduhy počasí čeká na vlak. Sice opouští tak Hranice, aby se však opět vrátil a zažil toto město a spolu s nimi i tuto prostorovou sérii znovu, opačně, avšak vždy nanovo.
